Vypouštění odpadních vod je dle § 2 odst. 9 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) nakládáním s vodami. Podle § 8 tohoto zákona je povolení k nakládání s vodami třeba rovněž k vypouštění odpadních vod do povrchových nebo podzemních.
Stavby zařízení pro zneškodňování odpadních vod – žumpy upravuje vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu (OTP):
§ 6 – Žumpy a malé čistírny
odst. 1 – Žumpy se budují pouze tam, kde splaškové odpadní vody nelze odvádět do stokové sítě nebo kde by čištění odpadních vod v malé čistírně neodpovídalo konkrétním potřebám v místě. Žumpy se nesmí opatřovat odtokem a musí být odvětrávány.
odst. 2 – Žumpa nebo malá čistírna musí být umístěna a řešena tak, aby bylo umožněno výhledové připojení stavby na stokovou síť. Po připojení stavby na stokovou síť musí být žumpa vyřazena z provozu a asanována.
odst. 3 – Žumpa nebo malá čistírna se umísťují tak, aby k nim byl přístup nebo příjezd pro vybírání jejich obsahu.
Současně však tato vyhláška stanoví povinnost pro připojení staveb na sítě technického vybavení:
§ 11 – Připojení staveb na sítě technického vybavení
odst. 3 – Stavby musí být napojeny na veřejnou kanalizaci, pokud je v technicky, popřípadě ekonomicky dosažitelné vzdálenosti a má dostatečnou kapacitu. V opačném případě je nutno realizovat zařízení pro zneškodňování odpadních vod (např. malé čistírny, žumpy).
Z této vyhlášky tedy vyplývá jako základní technický požadavek pro všechny stavby obecně, aby byly napojeny na veřejnou kanalizaci. Jen v těch případech, kdy není technicky či ekonomicky možné se na veřejnou kanalizaci napojit, lze povolit vybudování žumpy. I v případě, že je již žumpa vybudována a možnost napojení na veřejnou kanalizaci vznikne až následně, např. po realizaci kanalizační sítě, lze vlastníku stavby uložit povinnost připojit se na veřejnou kanalizaci, a to dvěma způsoby:
I. Použít ustanovení zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a nařídit vlastníku stavby nebo stavebního pozemku nezbytné úpravy podle § 87 stavebního zákona. Tyto úpravy nařídí stavební úřad, vyžaduje-li to veřejný zájem z důvodů hygienických, bezpečnostních, požárních, provozních, ohrožení životního prostředí a estetických. Zde by byl namístě veřejný zájem z důvodů hygienických s odkazem na OTP.
Nevýhody: Při nařízení nezbytných úprav se musí vždy v rozhodnutí řádně odůvodnit veřejný zájem a důvody, které vedou k nařízení nezbytných úprav. Pokud by se jednalo o důvody hygienické, musí být prokázáno, že stávající stav žumpy je nevyhovující a hygienicky závadný. Kromě toho v OTP je zvažována nejen technicky, ale i ekonomicky dosažitelná vzdálenost.
Výhodou je přímé nařízení provedení nezbytných úprav, resp. uložení povinnosti předložení projektové dokumentace a ostatních dokladů ve stanovené lhůtě stavebnímu úřadu, přičemž nesplnění této povinnosti lze sankcionovat podle stavebního zákona (§ 105, příp. §106).
II. Použít zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), kde je zakotvena pravomoc obce v ustanovení § 3 odst. 8:
Obec může v přenesené působnosti rozhodnutím uložit vlastníkům stavebních pozemků nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné. Tato povinnost se ukládá ve správním řízení.
Tento způsob se jeví jako vhodnější, neboť přímé uložení povinnosti je výslovně a konkrétně zakotveno v zákoně, zohledňuje pouze technickou možnost připojení, ačkoliv samozřejmě při neúměrných ekonomických nákladech by uložení povinnosti bylo sporné. V praxi by zřejmě byla rovněž sporná a špatně odůvodnitelná i možnost uložení této povinnosti v případě řádně povolené a vyvážené žumpy.
Nevýhodou je, že v případě nesplnění uložené povinnosti není možnost sankce. V úvahu by připadal výkon správního rozhodnutí – exekuce ukládáním donucovacích pokut (až do výše 100.000 Kč). Jinak lze pokutovat za opakované nepovolené vypouštění odpadních vod /v případě přetékání žumpy/.
Sankce za nedovolené vypouštění odpadních vod
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), stanoví, co se považuje za odpadní vody:
§ 38 Odpadní vody
odst. 1 – Odpadní vody jsou vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z nich odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod.
1. V případě, že žumpa volně přetéká do okolí, může se jednat o nedovolené vypouštění odpadních vod do povrchových nebo podzemních – prosakování odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních.
Vodní zákon stanoví v § 116 a 118 pokuty podnikajícím fyzickým osobám a právnickým osobám za nedovolené vypouštění odpadních nebo důlních vod do vod povrchových nebo podzemních, případně do kanalizace v rozporu s tímto zákonem, v rozmezí od 10.000 do 10.000.000 Kč.
Pokuta fyzické osobě se uděluje podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, podle ustanovení § 34, který upravuje přestupky na úseku vodního hospodářství. Tomu, kdo vypustí odpadní nebo důlní vody do vod povrchových nebo podzemních, popřípadě do kanalizace, v rozporu s vodním zákonem, lze uložit pokutu do 50 000 Kč.
2. V případě, že by žumpa nepovoleně ústila do kanalizace, jednalo by se o neoprávněné vypouštění odpadních vod do kanalizace bez uzavřené smlouvy (§ 10).
Zákon o vodovodech a kanalizacích v § 33 stanoví, že podnikajícím fyzickým osobám a právnickým osobám lze uložit pokutu až do 1.000.000 Kč za neoprávněné vypouštění odpadních vod do kanalizace. Pokuta fyzickým osobám se opět ukládá dle § 34 zákona o přestupcích – tomu, kdo neoprávněně vypouští odpadní vody do kanalizace bez uzavřené smlouvy o odvádění odpadních vod nebo v rozporu s ní nebo s podmínkami stanovenými kanalizačním řádem, lze uložit pokutu do 15.000 Kč.